logo SDS
Dnešní datum: 21. 08. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Vybíráme na internetu
Výběr zpráv Headlines

Koutek první pomoci
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Diskusní fórum červený nadpis
Fórum
Návštěvní kniha

постельное белье купить

zelené návěští   Kalendář změn zelený nadpis
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31   

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na webové stránky SEL

Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu
(21. 08. 2017, 11393x)

Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5356x)

Srpen 1968
(27. 08. 2017, 1225x)

Říjnová revoluce a východní Evropa
(21. 09. 2017, 1129x)

Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968
(21. 08. 2017, 1100x)

©panělská vláda násilím vyvolává to, čemu chce zabránit
(02. 10. 2017, 1049x)

©panělsko si rozvracet nedáme
(02. 10. 2017, 959x)

Lithium do českých rukou
(05. 10. 2017, 937x)


červené návěští   Nejčtenějąí/2 měs. červený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 77x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist
Переработка макулатуры

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 74
Prům. 20
21 denni
Max. 2026
Prům. 419.2

Nyní si čte web : 34 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici

Vydáno dne 13. 04. 2005 (9678 přečtení)

Vlastimil Jakl otevřel ve dvanáct let starém článku otázku identity levice a pravice a snažil se z pohledu člověka, žijícího dlouho mimo svou vlast, přiřadit těmto pojmům obsah, který je pro popis světa kolem nás přirozenější.

Na otázku, proč nás ve 3. čísle Listů provázel ve svém Průvodci po demokracii Erazim Kohák, odpovídají Listy: Protože je nejen moudrý, ale také laskavý. Ono by se k tomu dalo dodat, že moudrost s laskavostí souvisí: Kdo je moudrý, je laskavý, a kdo není laskavý, není moudrý. Průvodce po demokracii nám připomíná to, na co už dlouho před námi poukázal Masaryk: Že demokracie není něco „přírodně“ přirozeného, ale že je založena na laskavosti čistě lidské.

Jen v jedné věci s tímto výborným průvodcem nesouhlasím, a možná, že i jeho autor cítí, jaké pochybnosti vyvolává tím, že postavil proti sobě na opačná křídla politické scény dva proudy ve společnosti, z nichž jeden klade důraz na svobodu (pravice), a druhý na společenskou odpovědnost (levice). Nedokážeme si pak vysvětlit, co vlastně má Le Pen, Salazar nebo Hitler společného s pravicí. Napadá mě srovnání: Mohli bychom rozdělit společnost na dva proudy, z nichž jeden klade důraz na moudrost a druhý na laskavost? Doufám, že ne. Řeknu teď něco, co mnohé lidi po všech historických zkušenost pobouří: Skutečná levice - na rozdíl od skutečné pravice - vždy vycházela z víry, že jediná společenská odpovědnost, kterou člověk má, je odpovědnost za svobodu. Pouhá dobročinnost, sociální sítě a korporativismus byly vždy typickými instrumenty pravice.

Levice znamená rovnost. Ale skutečná rovnost znamená právě svobodu, protože vylučuje jednostranné podřízení jednoho člověka druhému. Tušíme, že svoboda a rovnost nějak systémově souvisejí, že podmínkou svobody je rovnost práv a příležitostí. A naopak, kdo chce rovnost pro něco jiného, než pro svobodu, dojde vždycky automaticky k nerovnosti.

Kdybych byl velmi naivní, začal bych teď podrobně rozebírat, čím se svoboda a rovnost vzájemně podmiňují - a ihned by mi někdo ukázal, jak se mýlím, jak svoboda vede automaticky k nerovnosti, protože lidé jsou přirozeně nestejní, jejich svobodné úsilí má nestejné výsledky a zasahování do tohoto spontánního řádu světa je omezováním svobody jedněch ve prospěch druhých.

Místo toho tedy uvedu podobenství o šachu, kopané a atletice.

Dvacet dva hráči, kteří začínají svůj fotbalový zápas, se od první minuty snaží dát branku a do poslední minuty jim k tomu pravidla dávají stejnou příležitost.

Padne první gól. Po krátkém výbuchu radosti se hřiště i hlediště uklidní a hra začne znovu. Změnilo se něco? Jeden hráč a jedno mužstvo mají na svém kontě výsledek své námahy nebo virtuozity, který jim už nikdo nemůže vzít. Ale divák, který by se protlačil na tribunu až po prvním góle, vidí, jak pokračuje stejná hra s dvaadvaceti hráči, se dvěma brankami a jedním míčem. Také hráč, který nastoupí jako náhradník v polovině zápasu, hraje tutéž hru, která se hrála na začátku, a dostává v ní tutéž příležitost zhodnotit svůj vklad do hry a své předešlé úsilí, které vložil do tréninku. V tom se fotbal liší od šachu: Kdyby divák nebo náhradní hráč přišel pozdě k šachové partii, neviděl by hru s 32 figurkami na 64 polích, ale jakousi podivnou zábavu, při níž jeden hráč má méně figurek než druhý.

Zatímco v kopané nebo v hokeji výsledek předcházejícího poločasu nebo třetiny ani v nejmenším neovlivňuje naši šanci dát v další části hry branku, v šachu jsou všechny naše možné tahy ovlivněny tahy předcházejícími. Konečný výsledek ve fotbale je součtem využitých šancí, v šachu je jejich násobkem. Proto šachy směřují ke svému konci, aniž by zápas musel být časově omezen, kdežto fotbalové utkání může trvat donekonečna, kdybychom se nedohodli na časovém limitu 90 minut.

Nedá se říci, že se fotbal hraje s menším zápalem, než šachy, ale v šachu víc záleží na každé investici (na každém úspěchu): minulost tu osudově určuje přítomnost a přítomnost budoucnost. Tak je tomu vždy, když člověk nezápasí o svůj úspěch jenom s přírodou, ale i s jinými lidmi. Proto je klasickým příkladem rovnosti příležitostí atletika, v níž žádný jedinec nemůže zbavit příležitosti jiného jedince, zatímco hráč šachů svou příležitost postupně ztrácí nebo získává s tím, jak ztrácí své figurky. A přijde chvíle, kdy svou šanci ztratí nebo získá absolutně. Pak musí být figurky z úředního rozhodnutí rozdány znova, jinak historie této hry končí: Kdo prohrál, prohrál jednou provždy, a kdo vyhrál, už nikdy nevyhraje, protože nebude mít nad kým.

Ve fotbale každý zásah mění výsledek hry, v šachu každý zásah mění hru samu. Naším vkladem do každé hry je náš talent a úsilí - ať už minulé (trénink) nebo současné (vlastní hra). Výnos z tohoto úsilí (dosažený výsledek) patří ve fotbale vkladateli, zatímco v šachu je tento výnos spojen navíc s právem ovlivnit budoucí možnost vkladů (ztrátou figurek se postupně omezuje soutěž až k nule). Kdyby se měla v šachu volná soutěž sama obnovovat, muselo by být stejně snadné figurky získávat, jako je ztrácet. Obecně řečeno: Výhradní právo k výnosům z vkladů (jako ve fotbale) nazýváme přivlastněním výnosů, zatímco omezování soutěže na základě předchozích výnosů (jako v šachu a byznysu), nazýváme monopolizací.

My neznáme přesně pravidla hry, která se jmenuje život. My můžeme tvrdit, že život je fotbal, stejně tak jako že jsou to šachy. Ale nesmíme uvěřit jednomu: Že je to jenom jedno nebo druhé a že ten, kdo hraje, prospívá hře více, než ten, kdo se stará o její pravidla. Hra může skončit právě tak svévolným smetením figurek se stolu,jako jejich ztrátou v rámci „přirozených“ pravidel: Kdyby přirozený, „spontánní“ řád věcí vždy vedl k jejich trvání, pak by ve vesmíru nikdy nic nezaniklo ani nevzniklo.

Vraťme se však k pravici a levici: Relativizování a přizpůsobování těchto pojmů je zdánlivě krásná věc, která nás však znovu přivede k nutnosti rozlišovat to, co je skutečným a praktickým obsahem těchto pojmů.

Pravice není tím, kdo klade důraz na svobodu, ale tím, kdo zdůrazňuje přirozenost věcí, včetně „přirozeného“ (t. j. přirozeně vzniklého) monopolu. Monopol je omezení soutěže: Když byli konzervativci z amerického Jihu ochotni jít do krvavé války proti Severu za zachování otroctví, naprosto neobhajovali svobodu člověka, ale jeho přirozeně vzniklý monopol na svobodu. Tvrzení, že pravice (nebo „pravice dnes“) představuje svobodu, je naprostý omyl, který úplně znemožňuje tohoto pojmu používat jak z hlediska historického, tak z hlediska dnešní politiky (nikdy pak nepochopíme, proč jsou pan Le Pen a němečtí skinheadi všeobecně považováni za pravici, nebo proč se skandinávské liberální strany jmenují „venstre“, což znamená „levý“).

Tragickou chybou levice v našem i světovém měřítku je, že nedokázala formulovat velký princip, na jehož základě sama vznikla, a postavit ho proti zdánlivému liberalismu konzervativců. Tento princip zní: Úlohou člověka je odstraňovat přirozený monopol. Tím člověk odstraňuje podmínky k tomu, aby společnost musela zasahovat do života jednotlivců.

Typickým příkladem odstranění přirozeného monopolu a jeho nahrazení soutěží je demokracie. Demokracie není přirozený, „přírodní“ stav věcí, a svědčí o Masarykově obrovské prozíravosti, že to postřehl. Demokracie je geniální vynález člověka k odstranění zcela přirozeně vznikajícího mocenského monopolu v lidské společnosti (ať už v otrokářské, nebo v současné). Není to koncepce přirozená ve smyslu přírodní, ale koncepce čistě lidská a proto mimořádně funkční. Je to také koncepce čistě levicová, která na základě společenské smlouvy (společného rozhodnutí) odstraňuje politický monopol jedněch na úkor druhých - odstraňuje monopol na svobodu a tím eliminuje všemocnost státu nebo těch, kdo by si moc dokázali svou vrozenou silou vybojovat: Nemohou pak používat své moci k jejímu dalšímu neomezenému soustřeďování. Mocní se v ní nestávají mocnějšími a slabí ještě slabšími. Demokracie přitom neodstraňuje společenskou hierarchii, ale nastoluje rovnost příležitostí. Dědičný poddanský poměr nahrazuje poměrem občanským, podobně jako odstranění námezdní práce mělo v původních představách levice nahradit dědičný zaměstnanecký poměr poměrem vlastnickým, tj. právem každého individua účastnit se vždy znovu a na svou odpovědnost investic do obnovy spotřebovaných pracovních nástrojů, kterých používá k obživě. To mělo umožnit naprosto automatickou a nikým neřízenou redistribuci zdrojů podle aktuálního stavu „zásluh“ (redistribuci neviditelnou rukou).

Pokračováním levicové politiky v ekonomice tedy byla koncepce odstraňování přirozeně vznikajícího ekonomického monopolu. To je podstata původní levicové doktríny. Levicovost se stejně málo kryje s centrálním řízením, jako pravicovost s politikou Hitlera nebo Salazara. Nestojí tu „intervenčně socialistické pokusy“ proti „liberální ideji“, ale přesně naopak tu stojí už 150 let liberální idea proti konzervativním pokusům o udržení přirozeného monopolu.

Krajní levicová hospodářská koncepce se přirozeným způsobem (soutěží) neprosadila. Pokus o její vynucení vedl k jejímu popření, protože vynucování je popřením rovnosti a nahrazením jednoho monopolu jiným. Levicové koncepce však nebyly výrazem svévole levicových intelektuálů, ale jedinou možnou reakcí na to, že bez společných zásahů proti přirozenému monopolu docházelo k ohrožení individuální lidské svobody.

Přirozeným způsobem (soutěží) se prosadil systém sociálně tržního hospodářství. Tento systém naprosto není nějakým vítězstvím čisté humanity nad bezohledností. Tento systém nezvítězil díky několika hodným pánům a jejich „konstruktivistickému racionalismu“, ale díky tomu, že se prosadil v ostré a úplně nesentimentální konkurenci se systémem „laissez-faire“, protože ve své době vyřešil klasický odbytový problém tržní ekonomiky. Tento odbytový problém spočíval v tom, že zatímco náklady na výrobu čehokoliv jsou součtem ceny práce a ceny za obnovu strojů, je na druhé straně příjem většiny lidí pouze cenou jejich práce (mzdou), takže mají-li mít lidé peníze na nákup spotřebních předmětů, které byly vyrobeny, nemůže úhrnná cena těchto předmětů překročit součet mezd za jejich výrobu a za obnovu použitých nástrojů. V okamžiku, kdy se v důsledku technického pokroku zlevní obnova strojů, nemůže součet nových mezd nahradit původní náklady na výrobu spotřebního zboží na starých strojích, a proto buď musí klesnout cena už vyrobeného spotřebního zboží pod cenu původních nákladů (dojde ke krizi), nebo se musí zvýšit příjmy lidí nad úroveň ceny práce (to je sociálně tržní hospodářství). Téhož efektu, jako je zvýšení mezd k zajištění odbytu, se případně dosáhne veřejnou spotřebou placenou z daní (k této veřejné spotřebě se řadí i sociální záchranná síť).

Keynesovská hospodářská politika se neprosadila jako nějaká utopie, ale jako velmi konkrétní řešení neudržitelné situace po poslední velké hospodářské krizi a světové válce. Dnes byla tato koncepce nahrazena odstraněním zlatého standardu měny a postupnou, úředně řízenou monetaristickou inflací, která umožňuje, aby za technický pokrok platili nejen výrobci spotřebního zboží, ale i výrobci strojů (původní vyšší náklady, které museli zaplatit výrobci zboží za stroje, se zvětšením množství peněz dodatečně znehodnotí a výrobky mohou být prodány). Monetární řešení je tržně konformnější, ale naprosto neřeší fakt, že je to ryzí státní zásah, při němž se i nadále zvětšují rozdíly mezi chudými a bohatými v důsledku monopolu vlastníků na obnovu strojů a na odpovědnost za tuto obnovu, z níž jsou vyloučeni zaměstnanci (tím se stává jednou nabyté vlastnictví při průměrné inteligenci vlastníka věčným a soustřeďuje na sebe navěky rozdíl mezi cenou práce a cenou produkce). „Levicovost“ tedy není prázdnou šifrou, ale výrazem skutečného a praktického problému, který bude nutno dříve či později řešit. Zabývají se tím jak v Japonsku a Evropě, tak v USA, a všichni hledají řešení v rozšíření práv - v tom, aby práce byla považována za druh vkladu do podniku.

Při státním socialismu všichni prodávají práci státu jako politické instituci, takže nikdo nic osobně nevlastní (kromě osobních potřeb do rozsahu určeného státem). Z toho důvodu neexistuje ekonomická záruka politické svobody, takže stát nejenže vystupuje jako nadosobní monopolní vlastník, ale není ani jako vlastník nikým kontrolován.

Naproti tomu v ideálním konzervativním uspořádání prodává 80-90 % občanů práci přibližně 10-20 % obchodně nadaných vlastníků, kteří spolu soutěží. Protože národní bohatství nemůže být neomezeně rozšiřováno, nemůže do této soutěže vstupovat neomezený počet lidí, a vlastníci tedy představují vzhledem k ostatním monopolní správce národního bohatství. Jde tu o optimální kombinaci soutěže a monopolu, čili o přirozený oligopol. Aby tento oligopol nepřesáhl optimální meze a nepřecházel v monopol, vynutil si už od přelomu století státní intervenci: progresivní daně, protimonopolní zákonodárství, sociální záchranné sítě, zdanění nemovitostí, svobodné volby, „tripartity“ atd. Hlavní příjem vlastníků tu není vázán na jejich okamžitý výkon (např. v obchodní společnosti není příjem vlastníků dán tím, jak se kdo účastní práce ve správní radě, ale pouze výší vkladu), kdežto hlavní příjem zaměstnanců není vázán na vlastnictví (jejich hlavní příjem je vázán jen na jejich okamžitý výkon). Zaměstnanci zde tedy podobně jako při státním socialismu nemají žádnou vlastnickou odpovědnost, a proto u nich také žádná vlastnická odpovědnost nemůže vznikat. Princip politického vůdce (malého krále) je tu nahrazen principem ekonomických vůdců (mnoha malých králů) a v systému existuje z ekonomického hlediska stejný začarovaný kruh, jaký z politického hlediska existuje v monarchii: Převážná většina lidí se nechová odpovědně, protože nemá žádnou odpovědnost, a nemůže žádnou odpovědnost dostat, protože se nechová odpovědně.

Úkolem státu v této situaci je odstraňování všech typů přirozeného monopolu. Monopol, který vzniká z příliš vysoké koncentrace zdrojů, se odstraňuje rozšiřováním vlastnických práv (např. podporou spoluúčasti, začínajícího podnikání, vzdělání atd.) a monopol z příliš nízké koncentrace zdrojů (např. dopravní monopol) se odstraňuje veřejnou spotřebou (např. programem rozvoje infrastruktury). Státní úředníci tu mají jediný úkol: Odstraňovat monopol. Tím odstraňují sami sebe. Než se odstraní, jsou kontrolováni voliči. To je jediná cesta ke svobodě.

Mám-li tedy shrnout rozdíl mezi pravicí a levicí, musím poukázat na to, že pravice v dějinách vždy znovu považuje přirozeně vzniklý stav věcí za dostačující záruku zachování života a svobody, kdežto levice si uvědomuje, že „přirozeně“ vzniklý stav nebyl nikdy zárukou ničeho. Skutečná levice si však také uvědomuje, že svobody se nedosahuje donucením, ale vytvářením podmínek pro ni - vytvářením zpětných vazeb tam, kde chybí, spíše než nahrazováním zpětných vazeb dodatečnou korekcí skutečnosti.

Levice si je zároveň vědoma, že přírodní a sociální prostředí je podmínkou existence ekonomiky, a ne naopak, protože ekonomika není schopna vrátit zpátky život ani přírodě, ani člověku, ale sama z těchto podmínek vzniká. Pravice naproti tomu pragmaticky zaregistrovala zkušenost, že bez sociální politiky v 19. století ztroskotala, takže se po stu letech odhodlala uznat, že tato intervence do přirozeného monopolu nemusí být považována za ohrožení svobody.

V každodenní hospodářské politice tedy spočívá rozdíl mezi oběma směry jen v tom, že zatímco pravice odmítá veřejné výdaje do hospodářství jako státní zásahy, kdežto sociální politiku považuje za oprávněnou veřejnou spotřebu (v podobě „sociální záchranné sítě“), levice naopak považuje strukturální politiku za oprávněnou veřejnou spotřebu (nabídku možností), kdežto v sociální politice odmítá pouhé přerozdělování peněz a chce je nahrazovat přerozdělováním motivace k práci (to jest rovností příležitostí).

Krajní politika je na obou křídlech politikou donucení. Čím radikálnější teoretická koncepce, tím mírněji a organičtěji musí být uplatňována, protože tím víc potřebuje prověření v otevřené soutěži, kontrolu a korekci. V tom, zda jsou řešení mocensky prosazována, nebo nabízena jako možnost, je dělítko těch, kdo kladou důraz na svobodu, nebo na doktrínu.

Listy 1/1993
Zvýraznění podtržením provedl autor


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Vlastimil Jakl | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Listy 1/1993

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V těchto dnech se do ČR vrátili - bohuľel mrtví - tři naąi vojáci. Jak byste je charakterizovali?

Tři hrdinové, jimľ musíme být vděční.
11 (11 hl.)
Boľe, odpus» jim, nebo» nevědí, co činí!
16 (16 hl.)
Je mi jich líto, ale můj obdiv nemají.
12 (12 hl.)
Jsou to oběti české politiky.
2 (2 hl.)
Jsou to oběti vlastní touhy po penězích, není jich proč litovat.
3 (3 hl.)

Celkem hlasovalo: 44


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

červené návěští   Nejkomentovanějąí červený nadpis

Databáze je prázdná!


zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[10.08.2018 03:52:25]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:52:25]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:52:24]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:52:23]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:35]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:33]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:33]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:31]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:30]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:29]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:51:27]
wwwe
vans shoes kobe 11 adidas eqt yeezy boost 350 v2 balenciaga speed moncler jackets yeezy shoes cheap nhl jerseys cater pill ...

[10.08.2018 03:51:25]
wwwe
yeezy shoes moncler jackets vans outlet jordan retro nike flyknit trainer jordan 11 irvi ng shoes nike air zoom structure 1 ...

[10.08.2018 03:48:55]
wwwe
vans shoes kobe 11 adidas eqt yeezy boost 350 v2 balenciaga speed moncler jackets yeezy shoes cheap nhl jerseys cater pill ...

[10.08.2018 03:46:14]
wwwe
vans shoes kobe 11 adidas eqt yeezy boost 350 v2 balenciaga speed moncler jackets yeezy shoes cheap nhl jerseys cater pill ...

[10.08.2018 03:46:13]
wwwe
vans shoes kobe 11 adidas eqt yeezy boost 350 v2 balenciaga speed moncler jackets yeezy shoes cheap nhl jerseys cater pill ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.