logo SDS
Dnešní datum: 15. 11. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5601x)

Tisková zpráva z XIV. sjezdu SDS
(26. 11. 2017, 1068x)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky
(08. 01. 2018, 950x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 773x)

Začátek byl nenápadný
(30. 12. 2017, 683x)

®ádnou válku naąím jménem !
(15. 04. 2018, 683x)

Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 629x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 583x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 20
Prům. 15.3
21 denni
Max. 968
Prům. 456.8

Nyní si čte web : 66 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“

Vydáno dne 15. 12. 2005 (6909 přečtení)

Text Pavla Reimana z roku 1949, kterým se uvádělo české vydání Engelsových „Zásad komunismu“ (1847). Za povšimnutí rozhodně stojí, jakým argumentačním způsobem byla suspendována platnost některých Engelsových vývodů v době před 60 lety.

Rok 1847, v němž Engels píše náčrt prvního programu komunistického hnutí, »Zásady komunismu«, je pro vývoj vědeckého socialismu mimořádně významný. V Evropě se zvedá nová revoluční vlna a blížící se revoluční bouře roku 1848 se již v jednotlivých zemích hlásí v četných místních hnutích. Revoluční hnutí těchto let má již jiný ráz než dřívější revoluční hnutí, zejména francouzská revoluce na konci 18. století. V západní Evropě vývoj průmyslového kapitalismu, vzniklého v důsledku anglické průmyslové revoluce 18. století, pokročil tak daleko, že dělnická třída, která je dítětem této revoluce ve vývoji výrobních sil, se již ustavuje jako nová samostatná společenská síla. V Anglii dochází kolem roku 1838 k vytvoření první politické strany dělnictva, chartistů, která sice ještě není socialistická, ale v níž se již jasně vyjadřuje vědomí protikladu mezi chudými a bohatými, vykořisťovanou dělnickou třídou a hrstkou nových kapitalistických majitelů výrobních prostředků. V této době vznikají i první socialistické theorie. Jsou to theorie utopických socialistů, hlásajících vytvoření nové společnosti cestou pokojné propagandy a příkladem založených vzorných socialistických kolonií. Utopické socialistické názory, rozšířené ve Francii a v Anglii působností Fouriera, St.-Simona, Owena, Cabota a jiných, pronikají také do prostředí německých řemeslníků, kteří v té době jako emigranti tvoří své spolky v Paříži, Bruselu, Londýně. Nejvýznamnější organisací těchto řemeslníků se stává Svaz spravedlivých, který se pod vlivem V. Weitlinga, krejčovského mistra, hlásí k utopickým socialistickým názorům. Nejvyspělejší složka této organisace je londýnská, v níž působí řada pokročilých revolučních dělníků, jako J. Bauer, Schapper, Moll, kteří později – v roce 1847 – hrají vynikající úlohu při přeměně Svazu spravedlivých na Svaz komunistů.

Marx a Engels, kteří na začátku roku 1845 došli k definitivní formulaci svého světového názoru, dialektického a historického materialismu, usilují o rozšíření tohoto názoru v existujících organisacích německých dělníků. Marx působí v té době v Bruselu, kde se účastní vydávání demokratické »Brüsseler Zeitung«, Engels v Paříži. Propracovávají nový světový názor, dávající socialistickému hnutí vědeckou základnu, především v boji proti utopickému socialismu Weitlingovu, jehož vliv do té doby převládá. Úspěchem jejich práce je to, že londýnská odbočka Svazu spravedlivých je postupně získána pro názory hlásané Marxem a Engelsem a svolává v červnu 1847 sjezd Svazu do Londýna, na němž je usneseno ustavit novou organisaci, Svaz komunistů. Tohoto prvního londýnského sjezdu se zúčastňuje B. Engels, tehdy sedmadvacetiletý, jako zástupce pařížské odbočky. Sjezd, jenž přijímá marxistický názor jako základnu své činnosti, vytyčuje požadavek, aby komunisté ohlásili světu své programové zásady. Sjezd rozhodl, aby všechny sekce posoudily ještě jednou všechny náměty a podaly je s připomínkami druhému sjezdu, který byl svolán na listopad 1847 do Londýna. Současně se sjezd usnesl vydávat časopis, v němž budou postupně uveřejněny příspěvky k programovým zásadám. První číslo vyšlo v září s heslem »Proletáři všech zemí spojte se« v záhlaví.

Po Engelsově návratu z Londýna do Paříže probíhala v pařížské sekci živá diskuse o programu Svazu. V pařížské sekci, v níž byli sdruženi ponejvíce němečtí řemeslničtí tovaryši, působily dosud zbytky Weitlingových a Proudhonových fantasií. Engels se musil vypořádat s utopickými fantasiemi o družstvech spotřebitelů, která mají podle Proudhona organisovat dělníky proti kapitalistům, nebo s utopickým plánem Weitlingových komunistických jídelen, jako dalším receptem na odstranění bídy a vykořisťování. Engels ostře potíral »žebrácký komunismus« Weitlingových přívrženců. Engelsovi se podařilo vymýtit tyto představy z pařížské sekce. Proto také pařížská sekce pověřila velkou většinou Bedřicha Engelse vypracováním osnovy zásadního stanoviska k programu Svazu a delegovala jej na listopadový sjezd. V dopise Marxovi ze dne 24. listopadu 1847 píše Engels mezi jiným:

»Uvažuj trochu o zásadách. Myslím, že uděláme nejlépe, jestliže odstraníme formu katechismu a nazveme celou věc přímo »Komunistickým manifestem«. Poněvadž ve spise musí být více méně vyprávěno o dějinách, nehodí se vůbec dosavadní forma. Přinesu to, co jsem udělal zde, s sebou, je to jednoduše vyprávěno, ale bídně redigováno, psáno ve velkém chvatu. Začínám tak: Co je komunismus? A potom ihned proletariát – dějiny vzniku, rozdíl od dřívějších dělníků, vývoj protikladu mezi proletariátem a buržoasií, krise, důsledky z toho plynoucí. Mezi tím některé vedlejší věci a konečně stranická politika komunistů, pokud se týká veřejnosti. To co mám zde, nebylo ještě předloženo k potvrzení, ale myslím, až na maličkosti to prosadíme tak, aby se tu neobjevilo nic proti našim názorům.«

Spis, o němž tu Engels píše, jsou »Zásady komunismu«, první to pokus o formulování vědeckého komunistického programu na základě marxistických názorů. Forma, kterou Engels tento první náčrt napsal, totiž forma otázek a odpovědí, způsobuje, že je to jeden z nejpopulárnějších a nejpřístupnějších výkladů marxismu. Ovšem: tato forma, jak Engels ve svém dopisu uvádí, nevyhovovala jako forma prvního komunistického programu, v němž se Svaz komunistů chystal vystoupit před nejširší veřejnost s prohlášením svých zásad. »Zásady«, napsané Engelsem, posloužily však za základ definitivního programu, jehož vypracováním byli Marx a Engels pověřeni na druhém sjezdu Svazu komunistů v Londýně, v listopadu a v prosinci roku 1847. Do tohoto programu, slavného »Manifestu komunistické strany«, uveřejněného v únoru 1848, pojali autoři v přepracované formě valnou část myšlenek Engelsových »Zásad komunismu«. Přesto že »Zásady komunismu« mají obsahově mnoho společného s pozdějším »Manifestem«, nemají jen význam historický, nýbrž zůstávají dodnes jedním z nejlepších populárních výkladů marxistické theorie.

»Zásady komunismu« vznikají v době, kdy Marx a Engels se vypořádávají s utopickým socialismem. Od utopického socialismu se liší marxistický revoluční socialismus tím, že nechápe komunismus již jako fantastický, abstraktní společenský ideál, nýbrž jako nutný výsledek historického vývoje a boje určité společenské síly, dělnické třídy, proti kapitalistické společnosti. V tomto smyslu je komunismus Marxův a Engelsův podle Engelsova výrazu »učením o osvobození dělnické třídy«, neboť osvobození dělnické třídy cestou socialistické revoluce, která vede k zespolečenštění výrobních prostředků, je jedinou reálnou cestou k beztřídní společnosti. A tato cesta je zároveň nutná a nevyhnutelná, neboť kapitalistická společnost není s to vyřešit své vnitřní protiklady, dostává se do rozporu s vývojem výrobních sil. »Teprve teď,« praví Engels v »Zásadách«, »stalo se odstranění soukromého majetku nejen možným, nýbrž dokonce nevyhnutelným.«

Již v »Zásadách« a později v »Manifestu« podávali Marx a Engels správné zhodnocení nevyhnutelného vývoje kapitalismu, jenž vede ke komunismu. Jejich zásluha je tím větší, že se v této době ještě nemohli opírat o podrobný rozbor zákonů kapitalistické ekonomie, který Marx vypracoval po několika desetiletích ve svém hlavním vědeckém díle, »Kapitálu«. Na základě studia anglické ekonomie, zejména Ricarda, zastával Marx původně názor, že dělník prodává kapitalistům svou práci a dostává ve směně stejnou hodnotu, jakou jeho práce představuje. Z tohoto mylného názoru vycházejí i Engelsovy formulace v »Zásadách«: »Práce je zboží jako každé jiné atd.« (viz odpověď na 5. otázku). Pro pochopení mechanismu kapitalistického vykořisťování bylo rozhodující poznání, že dělník neprodává svou práci, nýbrž svou pracovní sílu, neboť nadhodnota, kterou si kapitalista přivlastňuje, vzniká z toho, že pracovní síla je schopna vytvořit větší hodnotu, než jakou potřebuje k vlastní reprodukci. Tento názor však Marx odůvodnil teprve o desetiletí později v Kritice politické ekonomie a potom v Kapitálu. Engelsova formulace v Zásadách, že dělník prodává svou práci, je tedy nedostatečná a byla dalším vývojem marxistické ekonomické vědy překonána, neboť nevysvětluje podstatu kapitalistického vykořisťování.

I v některých jiných otázkách jsou dnes Engelsovy vývody zastaralé vzhledem k dalšímu vývoji marxistické theorie a dělnického hnutí.

V »Zásadách komunismu« nadhazuje Engels otázku perspektiv socialistické revoluce a dochází k závěru, že komunistická revoluce se bude vyvíjet současně ve všech civilisovaných zemích, tj. v Anglii, Americe, Francii a Německu. Tento názor odpovídal podmínkám 19. století, období tzv. průmyslového kapitalismu. V této době kapitalismus ještě nebyl světovým systémem, jeho vývoj byl v podstatě omezen na čtyři země, uvedené Engelsem. Jelikož marxismus pohlíží na dělnickou třídu jako na jedinou třídu, která může přechod k socialismu uskutečnit, mohli Marx a Engels kolem roku 1848 počítat se socialistickou revolucí jen v zemích, v nichž dělnická třída již existovala jako samostatný politický činitel. K těmto zemím Rusko a jiné slovanské země ještě nepatřily, neboť v těchto zemích vzniklo dělnické hnutí teprve o 30 let později. Kromě toho byl tehdy ekonomický vývoj všech kapitalistických zemí závislý na vývoji nejvyspělejšího anglického kapitalismu, který udržel své monopolní postavení na světových kapitalistických trzích až do 80. let minulého století. Proto počítali Marx a Engels s tím, že popud k socialistické revoluci bude vycházet z Anglie, a ježto jsou ostatní země závislé na anglickém hospodářském vývoji, dojde k socialistické revoluci současně alespoň ekonomicky pokročilých zemích.

V období vzniku imperialismu, na sklonku 19. a na počátku 20. století, přešel však střed revolučního hnutí ze západoevropských zemí do Ruska. Ruská revoluce roku 1905 byla prvním významným revolučním hnutím ve 20. století, v němž se dělnická třída uplatnila jako vedoucí síla. Za druhé se projevuje v období imperialismu zákon nerovnoměrnosti vývoje kapitalistických zemí. Z těchto nových podmínek vznikly předpoklady pro vítězství socialismu v jedné zemi a také pro to, aby se touto první zemí vítězného socialismu stalo Rusko, které bylo nejslabším článkem v řetězu světového imperialismu. O nedostatcích Engelsovy formulace s hlediska dnešních vývojových podmínek promluvil Stalin na XV. konferenci VKS(b) v roce 1926:

»V starém období, v období předmonopolistického kapitalismu, v období předimperialistickém, kdy povrch zeměkoule nebyl ještě rozdělen mezi finanční skupiny, kdy násilné znovurozdělení již rozděleného světa nebylo ještě otázkou života či smrti kapitalismu, kdy nerovnoměrnost hospodářského vývoje nebyla a nemohla ještě být tak ostrá, jako byla později, kdy rozpory kapitalismu nebyly ještě přivedeny na ten stupeň vývoje, na němž se mění kvetoucí kapitalismus v kapitalismus umírající, ukazujíc tak možnost vítězství socialismu v jednotlivých zemích - v tomto starém období byla Engelsova formulace nesporně správná. V novém období, v období vývoje imperialismu, kdy nerovnoměrnost vývoje kapitalistických zemí se stala rozhodnou silou imperialistického vývoje, kdy nevyhnutelné konflikty a války mezi imperialisty oslabují frontu imperialismu a umožňují její proražení v jednotlivých zemích když zákon nerovnoměrnosti vývoje, objevený Leninem, se stal východiskem theorie vítězství socialismu v jednotlivých zemích, za těchto podmínek se stává Engelsova formulace už nesprávnou, za těchto podmínek musí být nutně nahrazena jinou formulací, která se týká možnosti socialismu v jedné zemi.«

Význačné místo v Engelsově práci zaujímá otázka přechodu k socialismu. Socialistická revoluce vede k zespolečenštění výrobních prostředků prostřednictvím hlubokých zásahů do kapitalistických vlastnických poměrů. Přechod k socialismu je ovšem dlouhotrvající proces, je to celé období ve vývoji společnosti. Proto Engels nepodává v »Zásadách« po způsobu utopických socialistů ideální obraz budoucí společnosti, nýbrž konkrétní výpočet opatření, kterých by mohla používat dělnická třída, až se uchopí moci, aby začala postupně přebudovávat hospodářství na socialistickém základu. S určitými změnami byl tento výpočet prvních opatření po socialistické revoluci převzat do Komunistického manifestu. Srovná-li čtenář tento první náčrt opatření přechodu k socialismu s dnešním hospodářským vývojem v zemích lidové demokracie, přesvědčí se, jak Engels správně odhadoval podmínky přechodu k socialismu, i když způsob provádění určitých opatření je vzhledem k dnešním podmínkám jiný. Vyvlastnění statkářů, průmyslníků atd. centralisace úvěrového systému v rukou státu atd., byly u nás provedeny cestou historických dekretů o znárodnění, při čemž, jak Engels předpokládal, v přechodném období existuje vedle sebe státní, společenský sektor hospodářství a sektor nevyvlastněného soukromého kapitalismu. Tento kapitalistický sektor je vládnoucí dělnickou třídou soustavně omezován, až do té doby, kdy vzniknou podmínky pro jeho úplnou likvidaci.

Odpověď na 16. otázku svědčí o tom, že již Engels uvažoval o možnostech přechodu k socialismu bez občanské války. Engels tu jasně mluví o tom, že komunisté si takovou cestu přejí. Avšak podmínky přechodu k socialismu nezávisí jenom na komunistech, závisí také na postupu vládnoucí třídy, která se dobrovolně nevzdává svých třídních výsad, a proto nutí dělnickou třídu, aby se dala na revoluční cestu. Zkušenost ukázala, že cesta k socialismu bez občanské války je možná za určitých podmínek, příznivých pro dělnickou třídu. Takové podmínky vznikly v části osvobozených evropských zemí po porážce hitlerovského Německa. Byly vytvořeny především v důsledku osvobozenské úlohy Sovětského svazu a Rudé armády, která vedla k vyhnání německých okupantů a umožnila vybudování lidově demokratických režimů.

V dnešní době jsou aktuální i Engelsovy úvahy o státním uspořádání po vítězství socialismu. Engels žádá pro přechodné období demokratické státní zřízení. Demokracie není pro Engelse pouze určitou formou státu, není např. totožná s formou parlamentární demokracie, demokracie znamená pro marxisty vládu většiny, to jest vládu dělnické třídy a ostatních vrstev pracujícího lidu, které dohromady tvoří většinu obyvatelstva a mají stejný zájem na odstranění kapitalistického vykořisťování.

V době, kdy byly napsány »Zásady« a »Manifest«, nemohli se Marx a Engels ještě opírat o propracovanou theorii státu. Svou theorii o státu a zejména otázku státní moci v období přechodu od kapitalismu k socialismu propracovali Marx a Engels teprve na základě zkušeností z revoluce roku 1848 a hlavně z Pařížské komuny roku 187ĺ. V »Zásadách« a v »Manifestu« schází ještě označení státu přechodného období jako »diktatura proletariátu« a není ještě řeč o nutnosti rozbití buržoasní státní mašinérie. Ale již v »Zásadách« je jasné stanovisko v jedné, základní otázce: pro Marxe a Engelse není hlavní otázkou demokracie otázka státní formy, nýbrž rozhodující je otázka charakteru státní moci, její třídní povahy. Ústava po přechodu státní moci do rukou dělnické třídy musí být podle Engelse demokratická proto, že přechod k socialismu odpovídá zájmům převážné většiny lidu. Pro země, v nichž dělnická třída sama netvoří většinu, rýsuje Engels perspektivu společného postupu a spojenectví dělnické třídy s ostatním pracujícím lidem. Vláda dělnické třídy (a ostatního pracujícího lidu, který má stejné zájmy) je proto pro Engelse totožná s demokracií. Toto pojetí demokracie neztratilo svou aktuálnost: dnešní sovětská demokracie a nové režimy lidové demokracie jsou výsledky úsilí žáků Marxových a Engelsových o opravdovou demokracii, která po odstranění mizivé menšiny vykořisťovatelů zajišťuje vládu a kontrolu lidu na všech stupních a ve všech odvětvích státního aparátu.

Vydání Engelsova spisu je aktuální ještě z jiného důvodu: dnes, kdy se socialistický Sovětský svaz stal mohutnou velmocí a v Československu jsme na začátku přechodu a boje za novou socialistickou společnost, srovnáváme myšlenky prvního náčrtu komunistického programu s tím, čeho dosáhlo komunistické hnutí za celé století. Toto srovnání je skvělým potvrzením geniální marxistické předpovědi budoucího vývoje, jak ji podal Engels v »Zásadách komunismu«. Bylo to možné proto, že Marxova a Engelsova theorie je jediná theorie, opírající se o správné vědecké poznání vývojových zákonů lidské společnosti a umožňující vědeckou předpověď nevyhnutelného přechodu k novému, vyššímu společenskému řádu, k socialismu.

Pavel Reiman, 1949


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Reiman | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
46 (46 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
43 (43 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
41 (41 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
32 (32 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
34 (34 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
40 (40 hl.)
Prohnilý humanismus !!
23 (23 hl.)

Celkem hlasovalo: 259


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:55]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:55]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:54]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:26]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:23]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.