logo SDS
Dnešní datum: 09. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 11.5
21 denni
Max. 620
Prům. 238.4

Nyní si čte web : 74 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Trh a reálný socialismus

Vydáno dne 06. 05. 2009 (8407 přečtení)

„Jdi od toho“, řekl Lenin a jeho lidé na začátku roku 1921 svému systémovému děcku a pak pozvali do předpokoje (lobby) Rady lidových komisařů Trh, za který už dozajista sovětští ekonomové v té době skrytě lobovali. „Doufáme, že víš, co po tobě chceme, chlapče?“, uzavřeli nakonec významný pomyslný rozhovor. A Trh – polichocen zájmem, který o něj projevovali jeho bývalí úhlavní nepřátelé – horlivě kýval…

No a protože Země sovětů měla navíc to štěstí, že lidovým komisařem financí byl tehdy velmi schopný bolševik židovského původu Grigorij Sokolnikov (příznačný ilegální pseudonym z carské éry – Briliant), odehrály se v průběhu několika let doslova hospodářské zázraky. Jak nás informuje například poučný český časopis „Širým světem“, který v 20. letech XX. století vydával Stanislav Nikolau, už třetí rok po hladomoru Sovětský svaz vyvážel velké množství obilí a zlatý červoněc byl mimořádně silnou měnou…

Změny probíhaly poměrně velmi rychle. Dobu už pouhý rok a půl po zahájení NEPu popisuje ve svém druhém „benderovském“ románu „Zlaté tele“ známý sovětský humoristický tandem Ilf a Petrov. Autoři načrtávají – s trochou ironie – svým zkratkovitým literárním stylem komtury té doby :

„ …Koncem roku 1922 … v Moskvě jezdila už v té době nová auta s křišťálovými světly, po ulicích se valili zbohatlíci v tuleních čapkách a kožíšcích podšitých vzorovanou kožešinou. Do módy přicházely gotické střevíce s dlouhými špičkami a aktovky s kufříkovými řemeny a držadly. Oslovení „občane“ začínalo vytlačovat obvyklé „soudruhu“ a někteří mladí lidé, co si rychle uvědomili, v čem spočívá radost ze života, tancovali už po kavárnách onestep Dixi a dokonce foxtrot Slunečnice. Nad městem se neslo halekání vozků a ve velké budově komisariátu zahraničních věcí šil krejčí Jehlička ve dne v noci fraky pro sovětské diplomaty odjíždějící za hranice…“

Trh byl ovšem kombinován s účelnými plánovacími metodami. Právě když NEP začínal, usedl poprvé do lavic univerzity v tehdejším Petrohradě (předtím do r. 1915 a dnes Sankt Petěrburg) 15letý syn profesora ekonomie téže univerzity. Vysokou školu skončil v (tehdy už) Leningradě jako 19letý v roce 1925. A údajně bilanční materiál Nové ekonomické politiky sovětského Ruska z roku 1923 to byl, co tohoto později už naturalizovaného Američana Wassilye Wassilyovitche Leontiefa přivedlo na dráhu dlouholetého studia. Studia, které vyvrcholilo tzv. meziodvětvovou analýzou, za kterou tento největší ekonom klasické tradice dvacátého století nakonec dostal roku 1973 tzv. Nobelovu cenu za ekonomii…

-.-.-.-.-.-

Až teprve nějaký čas poté, co se sovětská ekonomika rozvrácená předtím občanskou válkou, hladomorem a válečným komunismem, vzpamatovala, bylo už možno se odvážit experimentu s všezahrnujícím státním a quasistátním (pseudodružstevním) vlastnictvím výrobních prostředků, s původní socialistickou akumulací, s totálně řízeným plánovitým hospodářství a s „nákladovou“ zpětnou vazbou …

Experimentu zvaného „reálný socialismus“ …

Nový reálněsocialistický systém byl vnitřně stabilní, neustále se ovšem reprodukoval jako systém relativně nedostatkový (nedostatkový, pokud jde o zboží a služby) – stejně jako je kapitalismus naopak relativně přebytkový (ve vazbě na produkovanou koupěschopnost) a to v míře, oč je takový kapitalismus „čistší“.

Reálně socialistický systém byl stabilní, ale právě proto jakékoli snahy o jeho pokrokový rozvoj jeho stabilitu a existenci ohrožovaly. Mohli bychom dokonce říci, že to byl vlastně jediný možný model socialistického hospodaření, které se nemění spontánně v kapitalismus ekonomicky, ale až „sociologicky“, tedy vznikem třídy, která potřebuje překonat reálný socialismus a realizovat své bohatství, kontakty, schopnosti – prostě „kapitály“ všeho druhu.

Mohli bychom to všechno takto říci, kdyby ….

…kdyby nebylo poměrně znatelně odlišného jugoslávského modelu …

-.-.-.-.-.-

Není asi sporu, že trh je zdatným a pilným chasníkem vždy, když je vše rozbouráno a reálný deficit všeho, co existuje, je maximální. Jugoslávský model však dokázal po dobu dlouhých 40 let, že i pro reálně vytvářenou („budovanou“) socialistickou společnost nemusí být trh jenom zdatným chasníkem nad troskami, kterého je pak třeba – jako proslulého mouřenína – urychleně vyhnat …

Ani NEP ani Jugoslávie nebyli zatím příliš tématem nikdy – až na to, že před rokem 1989 to jistě bylo právě z opačných důvodů než po tomto roce. V letech před rokem 1989 už nebyl Tito tím krvavým psem jako za Stalina, nicméně byla to stále ta podivná, podezřelá revizionistická země a ještě dnes vidím v duchu před očima text, který znali všichni, kdo se pokoušeli vycestovat mimo tzv. socialistické společenství – rubriku spojenou s nejrůznějšími situacemi a s označením „pro kapitalistické státy a Jugoslávii“ …

Je ale třeba si uvědomit, že syndikalistický socialistický režim výrobní samosprávy (který byl zesilován, až gradoval dokonce i uvnitř podniků v podobě „základních organizací sdružené práce“) se v Jugoslávii zformoval až po r. 1950, náhodou a vynuceně a žádný jiný socialistický stát Jugoslávii nenásledoval – i když asi spíš z důvodů ideových (podezření z „revizionismu“), než z důvodů hospodářských.

Třebaže se dnes vžilo popisovat jugoslávský samosprávný model jako holé neštěstí naprosto neslučitelné s normální standardní ekonomikou, ekonom Jan Švejnar objektivně připomíná, že Jugoslávie byla spolu s Izraelem a jižní Koreou v 60. letech minulého století nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Tedy ne na úplném začátku, jak je u socialistických států zvykem, kdy je základní industrializace pro reálný socialismus vhodným úkolem i prostředím, ale až ve fázi pozdější, kdy se například u nás třetí pětiletka doslova rozsypala. V rámci socialistického Balkánu se jugoslávská ekonomika rozvíjela rozhodně spíš nadstandardně ve srovnání s Bulharskem, Rumunskem, snad i Maďarskem – Albánii nepočítaje. Faktem, o kterém asi nikdo nepochybuje, je skutečnost, že Slovinská socialistická republika (vlast největšího soudobého nezápadního filozofa, který je nadto marxistou) byla v roce 1990 vyspělejší zemí než Česká socialistická republika. Bylo však Slovinsko v roce 1937 – jako součást staré „Kraljeviny Jugoslavije“ – vyspělejší zemí než historické české země v rámci tehdejší československé „první republiky“ ?

O tom bych si dovolil pochybovat …

Ano – samosprávný model se zformoval až na počátku 50. let XX. století. A paradoxně ještě i dlouho po známém rozkolu z první poloviny roku 1948, po kterém byl sdělovacími prostředky ostatních socialistických států maršálu Titovi udělen nový čestný titul „Krvavý pes“ a jugoslávský režim označený za div ne fašistický, byla Federativní lidová republika Jugoslávie mnohem ortodoxnější ultrakomunistickou ekonomikou, než všechny ostatní socialistické státy – snad s výjimkou Albánie. V nové, „lidově demokratické“ Jugoslávii tehdy ještě existovala ekonomika, kde – na rozdíl od všech ostatních socialistických států včetně tehdejšího ČSR (1948–50) – bylo vše mimo zemědělství zestátněno a řízeno z centra ….

Jenže pak čas oponou trhnul.

Jugoslávský režim byl v naprosto zoufalé situaci. Jako ten nejortodoxnější socialistický (lidově demokratický) stát světa opustil v letech 1946–7 západní kontakty, aby byl krátce poté „bratrským“ Východem naopak odvržen a opuštěn sám a se zuřivými a zběsilými kletbami vesměs slovanských soudruhů vehnán do totální izolace.

A tak vedení strany a státu začalo modifikovat svou světonázorovou orientaci. Komunistická strana Jugoslávie – podle rezoluce Informbyra (kominformy) „v zajetí špionů a vrahů“ – se začala dovolávat spíš Marxe než na Lenina – o Stalinovi samozřejmě už dávno ani nemluvě. Jugoslávská ideologická reprezentace a tehdejší ideové think–tanky se rozloučily s ekonomickým etatismem, a to o to snadněji, že nebylo vcelku problém vhodné odkazy i u samotného Karla Marxe nalézt. Přinejmenším alespoň v Kapitálu, v základním díle se těch několik Marxových poznámek o přechodné fázi od kapitalismu ke komunismu týká výlučně družstev a úvěru a nikoli jakkoli konkrétněji naznačených etatistických koncepcí, které pak Sověti nakonec vynalézali za pochodu. Ani ironický vztah tandemu klasiků k Bismarckovu etatismu nebyl žádným tajemstvím …

Tento trend pak stále sílil a v 60. letech dokonce už přerostl oficiální postoje režimu. Vše vyvrcholilo tím, že se (hlavně v Chorvatsku) zformovala na státu nezávislá (dokonce i částečně opoziční) humanistická marxistická platforma kolem časopisu Praxis, která na jadranském ostrově Korčula dokonce pořádala zvláštní letní školu.

Ve smyslu symboliky marxovské tradice z let 1847–52 se také Komunistická strana Jugoslávie přejmenovala – a to vcelku logicky na Svaz komunistů Jugoslávie. Stalo se tak shodou okolností 100 let poté, co se ten původní Svaz komunistů Marxe a Engelse z roku 1847 v roce 1852 rozpadl. Takže to vlastně vypadalo, jakoby po stoleté přestávce jugoslávští soudruzi v roce 1952 na velikého Marxe jakoby navazovali a pokračovali, kde tento patriarcha všech komunistů skončil…

I symbolika má prostě svou váhu…

-.-.-.-.-.-

Jak už bylo naznačeno, jugoslávský syndikalistický socialismus radnických sovětů (dělnických rad) byl naprostou anomálií a nevznikl dobrovolně. Poté ale, co ho jugoslávští komunisté bez velkého nadšení z donucení aplikovali, nemohli už zpět – ztratili by tvář. A tak si nalezli potřebná zdůvodnění, že právě to je to pravé, že právě oni naplňují původní záměry proslulého revolucionáře z Trevíru oproti tomu, co skutečný marxismus pokřivuje a deformuje.

Bylo to vynucené manželství z rozumu. Máme-li však bývalému kandidátovi na prezidenta věřit, nedopadlo (navzdory tvrzením normalizačních komunistů stejně jako pravičáků a neoliberálů) zas tak úplně nejhůř. Změn by si model jistě vynucoval mnoho. Přinejmenším však byla prokázána alespoň v zásadě a v hrubých rysech možnost dlouhodobé a relativně úspěšné koexistence tohoto modelu a reality.

A to není zas tak málo…

V Chrudimi dne 26. 4. 2009

Miroslav Tejkl


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Miroslav Tejkl | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1472 (1472 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1560 (1560 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1506 (1506 hl.)
Prohnilý humanismus !!
997 (997 hl.)

Celkem hlasovalo: 10067


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.