Co je levicové?

Jádro levicovosti je v zásadě neľít na úkor ostatních, neobtěľovat je, ľít, rozvíjet se jako rovnoprávný člen lidského a přírodního společenství, nevyuľíval jiné lidi, nenutit je (natoľ nezneuľívat silou, podvodem, manipulací apod.), pokud si to oni sami přímo nepřejí (dobrovolná pomoc postiľeným či jinak potřebným). Samozřejmě to nelze spočítat na korunu a nelze vydávat za souhlas (dez)interpretaci nějaké vazby, např. ľe někdo má z mé práce prospěch nějakou oklikou (kupujeą si cosi, tak souhlasíą apod.).

Osou levicovosti je tudíľ spravedlnost (či balík rovnocenných, zpětnovazebních vztahů) a balík (dobrovolně nerovných) vztahů jako solidarita, přátelství, spolupráce, tolerance, úcta k druhým apod. Hned ovąem dodám, ľe jsou i důleľitějąí - vąeobecně humanistické - hodnoty, neľ tyto okatě levicové, a na nich se lze shodnout i s částí pravice - viz níľe.

Autentická levice humanistické a levicové hodnoty naplňuje v cílech, postupech a metodách, odvíjí od nich konkrétní politické programy, cíle, kroky v konkrétních historických podmínkách, své aktuální zájmy. K řeąení konkrétního problému pak stačí aplikovat levicové hodnoty jako osu řeąení, jako principy struktury a souvislostí, a to s ohledem na proměny problému, jeho souvislosti atd. Tedy nikoli levičácky teď hned úplně vąe, nýbrľ s dynamikou dle podmínek vývoje. ®ebříček nejvyąąích hodnot levice je asi následující:

1. Uchování ľivotného ľivotního prostředí (musíme mít hřiątě, na kterém ľijeme a hrajeme si své politické hrátky);

2. Mír (ve válce končí demokracie, ideologické spory jsou nahrazeny snahou přeľít, umírají nevinní);

3. Spravedlnost, která je ovąem podmíněna pravdou, objektivitou a zodpovědností (pro posouzení spravedlivosti je třeba mít pokud moľno celistvé pravdivé poznatky, mít schopnost je objektivně posoudit, na jejich základě pak lze formulovat či konstruovat oboustranné a vícestranné vazby, zpětné vazby, (podmínky pro) rovnost, rovnoprávnost, vztah mezi vstupem a výsledkem, náklady a výnosy, "Má dáti - Dal", zodpovědnost za cosi);

4. Solidarita, partnerský, nikoli nevraľivý vztah k ostatním. Jde o solidaritu se slabąími, zvláątě v případech postiľení zdravotního, ale i se slabąími sociálně, intelektuálně. A ani vůči darebákům, vykořis»ovatelům, podvodníkům ap. není třeba vystupovat nevraľivě jako první a navľdy. Kontakty mezi lidmi, jejich vztahy osobní, pracovní je přitom třeba naplňovat právě se vzájemným porozuměním, přátelstvím, oboustranně výhodnou spoluprací, bez zneuľití pozice, síly, znalosti - a zkouąet to znova a znova, samozřejmě, ľe ne naivně si nabíhat, ale volit kdyľ ne přátelské, tak alespoň neprovokativní metody, s niľąí intenzitou zla, neľ vykazuje protějąek. Součástí vąeho konání je osvěta a výchova ostatních, a» příznivců. lhostejných či odpůrců, danými účely a prostředky, a to dle zásady "účely nesvětí prostředky, nýbrľ prostředky znesvěcují účely".

Základní metodou levice je vlastní příklad, protoľe respektujete-li ostatní a svou a tudíľ i jejich svobodu, nemůľete jim přikazovat. Nelze se ovąem obejít bez zákonů, tj. příkazů a regulací, ovąem ty levicové nezapomínají vedle restrikcí na pozitivní motivace občanů a - a to zcela zásadně - nijak neupřednostňuje zákonodárce, nýbrľ razí zásadu "jednoho metru". Na druhou stranu je třeba při vąem tomto rozmýąlení a konání mít na paměti a ve strukturách a vazbách obsáhnout, ľe platí "jednota a boj protikladů". Takľe nepropadat totalitním iluzím o vymýcení čehosi, ale vybíjet napětí protikladů nějakou kultivovanou metodou.

Následovat mohou daląí hodnoty a zásady, které formují jedince a společenství jako vzájemně se obohacující, nikoli vylučující se prvky, jako prostředí kooperující, nikoli konkurující.

Autentická a organická levice není úplně totéľ. Organickou jsem popsal - je to věc charakteru, povahy, promítá se to i do politických postojů a konání, které proto mohou být vesměs levicově autentické. Autenticky levicovým můľe být ale i člověk, který není zrovna organicky levicový, ale racionálně dojde k závěru, ľe levicovost je výhodná, efektivní, ľe jeho nejlepąím zájmem je naplňovat levicové hodnoty.

Cílem levice není moc, nýbrľ naplnění hodnot. To, zda spravedlivý reľim zavede ta či ona strana, je jedno. Je vedlejąí, zda trvale udrľitelný ľivot, ekologické standardy, ľivotní úroveň, zaměstnanecká práva, právní stát, výchovně-vzdělávací proces, ochranu památek atd. prosadí (levicová, pravicová) vláda, strana, firmy, druľstva, občanské aktivity - důleľitý je výsledný efekt pro občany a přírodu a kvalitativní růst občanství, občanské angaľovanosti a zodpovědnosti, vzeąlý z procesu dosahování daného cíle, aby lidé věděli, ľe jim to nespadlo do klína samo.

Takľe stačí přikládat na kaľdou stranu, kaľdého politika, člověka ľebříček levicových hodnot - a oni se uľ vybarví, zda jsou či nakolik a v čem jsou autenticky levicoví, či zda jde o příľivnictví na levicové rétorice. A podobně to platí pro ostatní ideologie, konzervativce, liberály, katolíky atd.

Levicový člověk tudíľ nenutí ostatní, aby s ním souhlasili, ľili "dle AZ či SDS", staví se ale na obranu vykořis»ovaných, poniľovaných, zneuľívaných, manipulovaných, pomáhá jim a daląím postiľeným a v případě nutnosti klepe přes prsty vykořis»ovatele, násilníky, podvodníky a jiné příľivníky. Kaľdý tolik, jak a co zvládne, na kolik se cítí. Někdo zvládne vystavět nemocnici v Lambaréné, jiný alespoň píąe, přesvědčuje, informuje, vychovává, demonstruje či kdoví co daląího páchá ve prospěch levicové věci ve své domovině. Někdo řeąí velké a někdo drobné aktuální úlohy, jiný velké či drobné perspektivní, někdo vyhledává argumenty proti Kalouskovi, jiný učí a vychovává prcky ve ąkole, daląí se snaľí rozhýbat lhostejné, zblblé či zmanipulované spoluobčany. Míst, lidí, problémů, co čekají na levicovou myąlenku a skutek, je na mraky. Hlavním problémem nejsou hlupáci, co podlehli konzumu, a nechají se kvůli tomu v práci sdírat, ale ti, kteří takový model společnosti podporují a pakují se na něm.

Závěrem si dovoluji doplnit jeątě hodnotu č. 5 - být účastníkem komplexního zkoumání věcí, chápání světa, hledání podstat, struktur, vazeb a příčin a na základě toho formulovat daląí postupy.

Obsahuje to touhu a snahu po vědění, poznání, vzdělání, nejen jako uspokojení touhy přijít věci na kloub, ale také své daląí myąlení a konání kvalifikovaně a efektivně realizovat s vyuľitím poznání reality a moľností.

Přitom v tomto uľ je explicitně řečeno to, co termín levicovost implicitně obsahuje - ľe jde o vztahy lidí ve společnosti a to na základě jejich kooperace, nikoli konkurence (trosečník nemá proč být levicový či pravicový krom hraniční situace posledního člověka na Zemi). Levicovost přitom nemůľe být omezena intelektem, ľe by jako ti méně nadaní neměli nárok a naopak ani ten nejgeniálnějąí neví vąe, ale jako tým kaľdý něco přidá.

Těch pět bodů (třeba jich bude více) vidím jako cíl i cestu, cíle, k nimľ směřujeme a zásady, které na cestě dodrľujeme. Pětice sice vystupuje jako soubor, ale v mezních situacích se můľe člověk či společenství dostat do situace, kdy jednotlivé hodnoty musí dočasně opustit - pomůľeą zmrzlému bez toho, ľe zjią»ujeą co je zač a co se mu stalo, na vesmírnou misi nevysíláą postiľené a slabé, ale tým, který přeľije nejtěľąí zkouąky, zkousneą nepravosti, jen abys zabránil válečnému běsnění, zařízneą toho, kdo by chtěl jadernou apokalypsou zabouchnout dveře za lidským či vůbec ľivým společenstvím. V praktických krocích na své cestě uvedené hodnoty můľeą dočasně odloľit, ale v mysli je máą nadále uloľeny a nastartovány pro opětovné nasazení včetně toho, ľe své praktické i "nehodnotové" kroky volíą, pravujeą s ohledem na existenci této pětice, aby tak odklon byl minimální a nečinil si v době zla ľádnou nadpráci.

Ta pětice neříká, jaká má být ľivotní úroveň, pracovní doba, kvalita potravin, estetika atd., umoľňuje kaľdému si zvolit své hladiny vybavení majetkem, sluľbami atd. (pokud to není na úkor jiných atp.), neurčuje kolik kdo má mít knih, koąil, knedlíků, jen koridory ohraničené levicovými principy.