V tisku zaznělo, vzor Fico zatím odložen. Jako v občanské výchově, chybí vzory, je třeba hledat? Ale kde?
Velkou otázkou je sama možnost „vzor Fico“ opakovat.
Pokud si zopakujeme, jak politik JUDr. Robert Fico postupoval na slovenském politickém nebi, až do současného předsedy vlády SR, tak dojdeme k názoru, že v České republice se v dnešních podmínkách takový vzor použít nedá.
Proč?
Především proto, že situace, která byla té slovenské v Česku podobná, nás minula již někdy v období prvních voleb, to je v roce 1992.
Robert Fico byl od r. 1987 členem KSS , která se v r. 1989 přejmenovala na SDĽ (Strana demokratické levice). Za SDĽ byl Fico zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky. Po volbách v roce 1998 vznikla široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Fico, i když byl členem této vládní koalice, tak proti ní ostře vystupoval.
Již tehdy se začal rodit „vzor Fico“.
Ve volbách získal nejvíce preferenčních hlasů a SDĽ opustil. V prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem SMER (česky SMĚR). Okamžitě vymezil program strany, jak proti Dzurindovi, tak proti opozici. SDĽ se v následujících volbách do parlamentu nedostala.
Je třeba ještě připomenout, že KSS existuje od vzniku SDĽ na Slovensku jen jako malá mimoparlamentní strana, převážně s výsledky do 1% hlasů. Do vytvoření SMERu i SDSS (Sociální demokraté) byla součástí volební koalice SDĽ.
Toto vše bylo zapotřebí připomenout, aby bylo možné uvažovat o možném podobném politickém vývoji, pokud by se nabízel pro sjednocení levice v ČR „vzor Fico“.
Vývoj politické situace v ČR byl diametrálně odlišný od vývoje na Slovensku. 31.března 1990 vzniká KSČM. Pomocí volební koalice LEVÝ BLOK (KSČM a Demokratická levice ČSFR) se s 14% hlasů politicky zachovává pro budoucnost. Po rozpadu LB nedochází k přejmenování KSČM v jinou stranu. Ve volbách v r. 1996 mizí LB jako politická strana, KSČM se udržuje jako druhá nejsilnější levicová strana s 10,3%. ČSSD pod vedením Miloše Zemana přebírá hlasy levicových voličů,zejména LEVÉHO BLOKU, získává 26,4% hlasů a od té doby na levici dominuje.
Miloš Zeman osobnostně představuje český protipól Roberta Fica; v době své vlády se proti pravici nevymezuje tak ostře, je opozičně kompromisní. Jeho postoj ke sjednocování levice je odmítavý. Oproti Slovensku je v ČR tehdy, ale i dnes jiná politická i vnitro-ekonomická situace.
V politickém systému, který Zeman představoval a představuje, nemůže na levici v ČR vzniknout charismatický levicový vůdce se sjednocovací ambicí. Není co sjednocovat, dostane-li se SPOZ do parlamentu, budou v něm tři levicové strany. „Prohrají-li“ ale opět volby a recyklovaná koalice TOP 09-ODS svojí antisociální a ničivou ekonomickou politikou přivede českou společnost ke kolapsu, nemůže nikdo předvídat, jaký „vzor“ se vynoří.
Vít Stanislav
SDS Praha