logo SDS
Dnešní datum: 15. 12. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5710x)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky
(08. 01. 2018, 1054x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 904x)

®ádnou válku naąím jménem !
(15. 04. 2018, 791x)

Začátek byl nenápadný
(30. 12. 2017, 770x)

Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 734x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 675x)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM
(23. 04. 2018, 597x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 26
Prům. 15.6
21 denni
Max. 541
Prům. 431.4

Nyní si čte web : 75 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3)

Vydáno dne 20. 06. 2009 (5281 přečtení)

Pokračování práce V. I. Lenina, psané v dubnu a květnu 1920 (začátek a obsah ZDE).

III. Hlavní etapy v dějinách bolševismu

Léta přípravy revoluce (1903—1905). Všude je patrno, že se schyluje k velké bouři. Ve všech třídách to vře a jsou konány přípravy. V cizině emigrantský tisk vytyčuje theoreticky všechny hlavní otázky revoluce. Představitelé tří hlavních tříd, tří hlavních politických směrů, liberálně buržoasního, maloburžoasně demokratického (skrývajícího se pod názvem směru „sociálně demokratického“ a „sociálně revolučního“) a proletářsko-revolučního, tím, že vedou mezi sebou krajně urputný zápas o programové a taktické názory, předjímají a připravují budoucí otevřený boj tříd. Všechny otázky, za které masy bojovaly se zbraní v ruce v letech 1905—1907 a 1917—1920, mohou být (a musí být) nalezeny v zárodečné formě v tehdejším tisku. A mezi třemi hlavními směry je pochopitelně nesmírné množství středních, přechodných a polovičatých útvarů. Lépe řečeno: v boji časopisů, stran, frakcí a skupin se krystalisují ideově politické směry, které jsou skutečně třídní; třídy si kují potřebné ideově politické zbraně pro budoucí bitvy.

Léta revoluce (1905—1907). Všechny třídy vystupují s otevřeným hledím. Všechny programové a taktické názory jsou ověřovány akcí mas. Stávkový boj nabývá nebývalého na světě rozsahu a prudkosti. Hospodářská stávka přerůstá v stávku politickou a politická stávka v povstání. V praxi je zkoušen vzájemný vztah mezi vedoucím proletariátem a mezi vedeným, kolísajícím, nestálým rolnictvem. Za živelného rozvoje boje se rodí sovětská forma organisace. Tehdejší spory o význam sovětů předjímají veliký boj v letech 1917—1920. Střídání parlamentních i neparlamentních forem boje, taktiky bojkotu parlamentarismu s taktikou účasti v parlamentu, legálních i nelegálních forem boje, jakož i jejich vzájemný poměr a vztah — to vše se vyznačuje obdivuhodným bohatstvím obsahu. Každý měsíc tohoto období, pokud; jde o školení mas a vůdců, tříd a stran v základních pravidlech politické vědy, rovnal se roku „klidného“ „konstitučního“ vývoje. Bez „generální zkoušky“ roku 1905 by vítězství Říjnové revoluce roku 1917 bylo nemožné.

Léta reakce (1907—1910). Carismus zvítězil. Všechny revoluční a oposiční strany jsou poraženy. Skleslost, demoralisace, rozkoly, rozháranost, renegátství a pornografie místo politiky. Zesílení sklonů k filosofickému idealismu; mysticismus jako roucho kontrarevolučních nálad. Zároveň však právě touto velikou porážkou se dostává revolučním stranám a revoluční třídě cenné a velmi prospěšné školy, školy dialektiky dějin, školy chápání, dovednosti a umění vést politický boj. Přátelé se poznávají v neštěstí. Poražené armády se dobře učí.

Zvítězivší carismus byl nucen urychleným tempem ničit zbytky předburžoasního, patriarchálního způsobu života v Rusku. Buržoasní rozvoj země probíhá neobyčejně rychle. Mimotřídní a nadtřídní iluse, iluse, že prý je možné vyhnout se kapitalismu, rozplývají se v dým. Třídní boj nabývá zcela nových, výraznějších forem.

Revoluční strany se musí doučovat. Učily se útočit. Nyní musí pochopit, že tuto znalost nutno doplnit znalostí, jak správně ustupovat. Musí pochopit — a revoluční třída se učí chápat z vlastních trpkých zkušeností — že nemůže zvítězit ten, kdo se nenaučil správně útočit a správně ustupovat. Ze všech poražených oposičních a revolučních stran ustoupili bolševici v nejlepším pořádku, utrpěli nejmenší ztráty v řadách své „armády“, nejlépe uchránili její jádro, byli zasaženi nejmenšími (hloubkou i nezhojitelností) rozkoly, byli nejméně demoralisováni a byli nejschopnější znovu přikročit k práci na nejširší základně, nejsoustavněji a nejenergičtěji. Toho dosáhli bolševici jen proto, že nemilosrdně demaskovali a vyhnali radikálničící mluvky, kteří nechtějí pochopit, že je třeba ustoupit, že je nutno umět ustoupit, že je rozhodně nutno naučit se pracovat legálně v nejreakčnějších parlamentech, v nejreakčnějších odborových, družstevních, pojišťovacích a jiných organisacích.

Léta revolučního rozmachu (1910—1914). Z počátku byl vzestup nesmírně pomalý, později, po událostech* na řece Leně roku 1912 poněkud rychlejší. Bolševici překonávajíce neslýchané obtíže, zatlačili menševiky, jejichž úloha jako buržoasních agentů v dělnickém hnutí byla po roce 1905 veškerou buržoasií výtečně pochopena a jež proto veškerá buržoasie všemožně podporovala proti bolševikům. Avšak nikdy by se bylo bolševikům nepodařilo toho dosáhnout, kdyby byli nepoužili správné taktiky spojování nelegální práce s povinným využíváním „legálních možností“. V úplně reakční dumě dobyli bolševici celé dělnické kurie.

První světová imperialistická válka (1914—1917). Legální parlamentarismus za krajní reakčnosti „parlamentu“ prokazuje velmi užitečné služby straně revolučního proletariátu, bolševikům. Bolševičtí poslanci jsou posláni na Sibiř**. V emigrantském tisku se dostává plného výrazu všem názorovým odstínům sociálimperialismu, sociálšovinismu a sociálpatriotismu, nedůsledného i důsledného internacionalismu, pacifismu i revolučního odmítání pacifistických ilusí. Učení hlupáci a staré báby II. Internacionály, pohrdlivě a povýšeně ohrnující nos nad spoustou „frakcí“ v ruském socialismu a nad urputností boje mezi nimi, nedovedli, když jim válka vzala ve všech pokročilých zemích vychvalovanou „legalitu“, zorganisovat ani přibližně tak svobodnou „nelegální“ diskusi a tak svobodné (nelegální) propracování správných názorů, jako to učinili ruští revolucionáři ve Švýcarsku a v některých jiných zemích. Právě proto se zjevní sociálpatrioté i „kautskyánci“ všech zemí stali nejhoršími zrádci proletariátu. A dovedl-li bolševismus v letech 1917—1920 zvítězit, pak jednou z hlavních příčin tohoto vítězství je, že bolševismus už od konce roku 1914 neúprosně odhaloval odpornost, hanebnost a ničemnost sociálšovinismu a „kautskyánství“ (kterému odpovídá longuetismus ve Francii, názory vůdců nezávislé dělnické strany a fabiánců v Anglii, Turatiho v Italii atd.), že se pak masy stále víc a více na podkladě vlastních zkušeností přesvědčovaly o správnosti bolševických názorů.

Druhá revoluce v Rusku (od února do října 1917). Okolnost, že carismus představoval zřízení neuvěřitelně zastaralé a přeživší se, vytvořila (pod tíhou ran a břemen nanejvýš strastiplné války) neuvěřitelně mohutnou ničivou sílu, která se obrátila proti němu. V několika dnech se z Ruska stala demokratická buržoasní republika, svobodnější — za válečných poměrů — než kterákoliv země na světě. Vládu ustavovali vůdci oposičních a revolučních stran — jako v „nejdokonalejších parlamentních“ republikách Přitom ten, kdo byl dříve známý jako vůdce oposiční strany v parlamentě, byť nejreakčnějším, měl pak usnadněnou svou posici v revoluci.

Menševici a „sociální revolucionáři“ si v několika týdnech velkolepě osvojili všechny metody a manýry, argumenty a sofismata evropských hrdinů II. Internacionály, ministerialistů a ostatní oportunistické sebranky. Všecko, co čteme nyní o Scheidemannech a o Noskech, o Kautském a Hilferdingovi, o Rennerovi a Austerlitzovi, o Otto Bauerovi a Bedřichu Adlerovi, o Turatim a Longuetovi, o fabiáncích a vůdcích nezávislé dělnické strany v Anglii, to vše se nám zdá (a ve skutečnosti je) nudným opakováním, novým omíláním známé a staré melodie. To vše jsme již viděli u menševiků. Historie si ztropila žert a nechala oportunisty zaostalé země předběhnout oportunisty některých zemí pokročilých.

Jestliže všichni hrdinové II. Internacionály zkrachovali a blamovali se při hodnocení významu a úlohy sovětů i sovětské moci, jestliže se zvlášť „okatě“ blamovali a zmátli v této otázce vůdcové tří velmi důležitých stran, vystoupivších nyní z II. Internacionály (německé nezávislé sociálně demokratické strany, francouzské longuetistické a anglické nezávislé dělnické strany), jestliže se všichni octli ve vleku předsudků maloburžoasní demokracie (zcela v duchu maloměšťáků z roku 1848, nazývajících se „sociálními demokraty“), pak jsme to vše viděli již na příkladě menševiků. Historie si ztropila takovýto žert: sověty vznikly v Rusku roku 1905; když je menševici v únoru—říjnu 1917 zfalšovali, protože nedovedli pochopit jejich úlohu a význam, stihl je zato bankrot a — nyní se na celém světě zrodila idea vlády rad, která se nesmírně rychle šíří mezi proletariátem všech zemí, při čemž staré hrdiny II. Internacionály, jelikož nejsou s to pochopit roli a význam rad, všude stejně stíhá bankrot jako naše menševiky. Zkušenosti dokázaly, že všechny země, pokud jde o některé velmi podstatné otázky proletářské revoluce, musí nezbytně prodělat to, co prodělalo Rusko.

Svůj vítězný boj proti parlamentní (fakticky) buržoasní republice a proti menševikům zahájili bolševici velmi opatrně a nepřipravovali jej nikterak prostě — proti názorům, s nimiž se často setkáváme nyní v Evropě a v Americe. Na počátku uvedeného období jsme nevyzývali k svržení vlády, nýbrž vysvětlovali, že nemůže být svržena bez předběžných změn ve složení a smýšlení sovětů. Nevyhlašovali jsme bojkot buržoasního parlamentu, konstituanty, nýbrž říkali jsme, a to od dubnové (1917) konference naší strany, oficiálně jménem strany, že buržoasní republika s konstituantou je lepší než táž republika bez konstituanty, že však „dělnicko-rolnická“ republika rad je lepší než jakákoli buržoasně demokratická, parlamentní republika. Bez takové obezřelé, důkladné, prozíravé a dlouhotrvající přípravy nebyli bychom mohli ani dobýt vítězství v říjnu 1917, ani toto vítězství udržet.

Poznámky:

* Zde se míní střílení do dělnictva 17. dubna 1912, na Lenských rýžovištích zlata v Sibiři, když dělníci vyhlásili protestní stávku proti bezohlednému vykořisťování správou podniku. Dělnictvo Ruska odpovědělo na tento masakr masovými politickými stávkami a demonstracemi.  — Překl.

** Bolševičtí poslanci IV. státní dumy byli na počátku první světové války pozatýkáni a roku 1915 posláni do vyhnanství na Sibiř na podkladě obvinění z „velezrady“ za hlásání boje proti imperialistické válce.  — Překl.

Pokračování ZDE nebo na obsah (konec I. kapitoly) TADY


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Vladimír Iljič Lenin | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
77 (77 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
62 (62 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
58 (58 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
44 (44 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
43 (43 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
46 (46 hl.)
Prohnilý humanismus !!
37 (37 hl.)

Celkem hlasovalo: 367


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.